Ve spolupráci s magazínem Fintree.cz vám počínaje tímto měsícem budeme zprostředkovávat hlavní nebo zajímavé právní novinky, které se týkají oblasti fintechu a udály se v předcházejícím měsíci. Aktuální vydání v kompletní verzi je k dispozici zde. Z textu vybíráme:
Crowdfunding
Dne 10. listopadu nabývá účinnosti nové nařízení o crowdfundingu. Přináší zcela nový regulatorní rámec pro poskytovatele platforem propojujících investory s vlastníky jednotlivých projektů (v České republice jsou v této oblasti obzvláště populární platformy pro investice do nemovitostí). Licenci pro poskytovatele má udělovat Česká národní banka, zákon, který by ji tuto kompetenci přiznal, však stávající sněmovna nestačila schválit, neboť pro ni nebyl prioritou. U slovenského regulátora (NBS) naproti tomu bude možné o tyto licence žádat.
Označení ,,crowdfunding” (slovy nařízení: skupinové financování) však může být v případě nového unijního nařízení zavádějící. Nová regulace má ambici dopřát novou licenci a zprostředkovaně i možnost poskytovat crowdfundingovou platformu pouze provozovatelům, jejichž obchodní model vyhovuje určitým parametrům. Těmi mj. jsou tyto podmínky:
a) Nařízení se má vztahovat na poskytovatele platformy, která umožňuje párování zájmů investorů (úvěrujících) a vlastníků projektů (úvěrovaných), poskytovatel platformy patrně může fungovat jako „tržiště“ nabídek a poptávek (podobně jako burza), ale může být i aktivním zprostředkovatelem ve vztahu k jedné skupině účastníků, tj. potenciálním úvěrovaným. S ohledem na záměr evropského zákonodárce by definice „služeb skupinového financování“ měla obsáhnout různé modely podnikání, které umožňují uzavření úvěrové smlouvy mezi jedním nebo více investory a jedním nebo více vlastníky projektů prostřednictvím platformy skupinového financování,
b) platforma se nikdy nemůže dostat do pozice věřitele z úvěrového vztahu, tedy nemůže sama poskytovat úvěry na projekty,
c) vlastníkem projektu úvěrovaného nesmí být nikdy spotřebitel a
d) celkový objem protiplnění získaných na základě úvěrů prostřednictvím platformy ze všech nabídek jednoho vlastníka projektu nesmí přesáhnout 5 mil. EUR za každých 12 měsíců (resp.do 10.11.2023 1 mil. EUR).
Je tedy třeba pečlivě zvážit, a případně tomu uzpůsobit obchodní model, zda režim regulace a dohledu bude v konkrétním případě naplněn.
Virtuální aktiva (kryptoměny)
Masivní růst na trzích s virtuálními aktivy v posledním roce vedl i ke zvýšenému zájmu regulátorů o tuto oblast. V základní rovině se tento zájem projevuje dvěma způsoby. Přípravou regulatorních předpisů cílených přímo na virtuální aktiva (v EU zejména nařízení MICA a důslednějším vymáháním již zavedených pravidel).
Pravděpodobně mediálně nejvýraznějším případem konkrétního postupu v praxi byl zásah britského regulátora FCA proti burze virtuálních měn Binance. FCA konstatovala, že byť obchodování s virtuálními aktivy ve většině případů regulovanou činností není, nabízení investičních služeb v souvislosti s kryptoměnovými deriváty již regulovanou činností je. Tento postup zjevně inspiroval i ostatní evropské regulátory a u nás jej dlouhodobě zastává i ČNB (zde).
Regulace umělé inteligence
Z pohledu fintechového sektoru, nebo alespoň jeho části, bude v následujících letech hrát významnou úlohu připravovaná regulace umělé inteligence („AI“). Ta sice cílí na regulaci AI obecně, ale dá se očekávat, že právě sektor fintech bude jedním z nejvíce zasažených.
(…)
Kompletní verze článku je k dispozici zde.
